O levném pivu na posvátné školní půdě

Ne, opravdu se ze mě nestal milovník amerického piva. Ostatně není problém přemluvit jednoho z kamarádů, aby mě zavezl do místního hypermarketu Target, kde je nepřeberný výběr evropských pivních klasik, a to prosím za ceny nižší než v Čechách. Je libo Hoegaarden, Stellu Artois, Heineken, či dáváte přece jen přednost klasice jménem Pilsner Urquell?

Američané pivo milují. Víno ze studentů NSU při společných akcích pije málokdo, aspoň jedno pivo si naopak dají všichni (oblíbené české "zajdem' na jedno" by si tu tak mnohem snáze uhájilo původní význam slov). Tomu také zpravidla odpovídá široká nabídka draughts, tedy točených piv. Zaručeně dostanete Bud Light, Coors a Miller, často také Coronu nebo Guiness. A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho.

Naopak naprosto nevyzpytatelná bývá cena. Pokud už je někde uvedená, je to téměř svátek. Vyhráno však ještě zdaleka nemáte, protože se mění téměř stejně rychle jako počasí. V systému všemožných happy hours se dá jen stěží vyznat, zvláště když cena stoupá úměrně počtu piv, která jste vypili. A tak jsem jednou v oblíbené hospodě Geronimos na kraji campusu platil za pivo dolary 2, jindy 5,50. Mým suverénně nejdražším pivem byl Samuel Adams wheat na JFK za neuvěřitelných 11 dolarů. Chytrému napověz, hloupého kopni...

Nejlepší deal nás však čekal v pátek večer v malém billiardovém baru Flight Deck v multifunkční sportovně-kulturně-stravovací budově Don Taft University Center. Nepochybuji o tom, že její stavba spolykala několik miliard, neboť ukrývá dva divadelní sály, celou Faculty of Arts, sportovní halu, dvoupatrovou tělocvičnu, food court a kdoví co ještě. A proto tak trochu podezřívám sponsors, že si něco z rozpočtu ulili i na dotované pivo. No řekněte sami - kde jinde dostanete Bud do čtyřky za dolar a Guiness za dva? V Praze tedy rozhodně ne... Tak ať slouží:-)!