Die Floridahaiecke lebt! Eintrag eins, Destination München

Ne, nebojte se, přátelé. Nepřišel jsem o poslední zbytky rozumu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pouze jsem po roce poklidného života v české kotlině opět zvedl kotvy, osedlal mírně zaprášeného plechového oře a vydal se za kopečky vstříc novým dobrodružstvím. Možná se ptáte, co mě k tomu vede. Neměl bych snad raději spořádaně vysedávat doma, vytvářet materiální hodnoty a vůbec všemožně přispívat k blahu naší země? Vždyť už přece dávno nejsem nejmladší, světa si užil dost a dost a u nás beztak všechno víme nejlépe (aneb jak se praví v jedné památné reklamě: „Kam bys chodil? – Celý svět sem přijde za tebou...“).

Možná bych doma opravdu sedět měl, ale kdo mě zná, dobře ví, že moje cesty nikdy nebyly rovné a, třeba to bude znít nabubřele, rovné doufám ani nikdy nebudou. A také už vím, že žádný svět za mnou nikam nepřijde. Zkrátka a dobře, po čtyřech letech jdu zpátky do Němec, na nějakej čas. A hodlám si to tu užít! Kdo má chuť se přidat, toho přivítám vždy s otevřenou náručí, klidně ve tři v noci. A komu se to nelíbí, ať mi ... políbí nebo, lépe, ať se o své dojmy podělí v diskusi pod textem příspěvku. Na veškeré připomínky, námitky i otázky zkusím najít odpověď. O práci, životě, cílích a snech více zítra. Pro dnešek uzavírám: Mnichovu zdar, zápecnictví zmar!