"Tak už to na mě taky přišlo," konstatuje napůl vítězně a napůl vyděšeně čerstvě rozčtvrcená Pavlína na závěr Neveuxovy divadelní (Dvou)hry. Nečekaná pointa, která je však jen dalším, byť už nadobro posledním zvratem v komediálním příběhu, prozrazuje, že dvojitou hru během představení s diváky nehráli pouze herci na jevišti, ale snad odněkud z nebeského zákulisí i sám autor. Vítejte na scéně! Přišel čas rozkrýt všechna tajemství, ať už si za vypůjčenými úvodními slovy představíte cokoli.
Nebyl by to snad ani čistokrevný blog, kdybych mu v prvním postu nepřivěštil něco pronikavé inteligence, špetku nabroušeného ostrovtipu a přinejmenším záhon nevadnoucí čtivosti, ale ať se budu snažit sebevíc, sotva vymyslím něco, co ještě nebylo řečeno. Svůj blog už má dneska téměř každý, to je fakt a nedá se s tím nic udělat. Tečka.
Kdyby Vás však přece jen zajímalo, co pohnulo ledy v mém zamrzlém oceánu vzpomínek a snů, nabídnu krátké vysvětlení. Většina z Vás už asi dávno ví, že mě docela baví psát, ba co psát - vymýšlet blbiny, které zpravidla málokdo pochopí, a s potěšením všemocného editora je pak posílat do éteru. Jedovatým plynem Vás teď otravovat nechci, ale konečně můžu z plna hrdla vyvolat pravdu, o které se docela jistě dozví celý swwwět. A aby to nebylo příliš okaté, jako zástěrka pro mé nové internetové dobrodružství poslouží můj odjezd do Ameriky.
Ještě než se pustím do slíbeného rozpouštění a vypouštění své duše, chtěl bych poděkovat pár prima lidem za inspiraci a jejich vlastní pilné blogování, které mě přesvědčilo o tom, že blogy přece jen někdo čte. A i kdybych to byl jen já sám, zkuste ve volné chvíli mrknout na příspěvky od Honzy, druhého Honzy, Olinky nebo Ondry. Třeba se dozvíte něco nového ze života daleko od tepla domácího krbu.
Stále Vám něco uniká? Přesněji řečeno - jak mohl někdo vymyslet tak úchylný název pro blog? Můžu Vás uklidnit, že mě napadaly názvy ještě mnohem horší, ale tenhle aspoň zčásti vystihuje podstatu mého vezdejšího bytí. Napovím, že žralok je zastřešujícím jménem a symbolem sportovních týmů Nova University, pod kterou náleží i moje nová law school. A že jsem tak smělý, rád bych Vám dal do toho dravého světa právníků aspoň maličko nahlédnout.
Vítám Vás ve Fort Lauderdale, chcete-li na campusu Nova Southeastern University v Davie na Floridě!
P.S.: Na úplný závěr poznámka k místnímu časovému paradoxu. Přestože se nacházím na Floridě, kterou stejně jako celou Eastern Timezone dělí od Prahy jen šest hodin časového posunu, moderní technologie mi dovolily, abych se vrátil zpátky v čase o celý týden. Nenápadné kouzlo sice nemá žádný jiný cíl, než nahnat týdenní zpoždění v blogování, přesto doufám, že se třeba přece jen někdo nechá nachytat:-).
Nebyl by to snad ani čistokrevný blog, kdybych mu v prvním postu nepřivěštil něco pronikavé inteligence, špetku nabroušeného ostrovtipu a přinejmenším záhon nevadnoucí čtivosti, ale ať se budu snažit sebevíc, sotva vymyslím něco, co ještě nebylo řečeno. Svůj blog už má dneska téměř každý, to je fakt a nedá se s tím nic udělat. Tečka.
Kdyby Vás však přece jen zajímalo, co pohnulo ledy v mém zamrzlém oceánu vzpomínek a snů, nabídnu krátké vysvětlení. Většina z Vás už asi dávno ví, že mě docela baví psát, ba co psát - vymýšlet blbiny, které zpravidla málokdo pochopí, a s potěšením všemocného editora je pak posílat do éteru. Jedovatým plynem Vás teď otravovat nechci, ale konečně můžu z plna hrdla vyvolat pravdu, o které se docela jistě dozví celý swwwět. A aby to nebylo příliš okaté, jako zástěrka pro mé nové internetové dobrodružství poslouží můj odjezd do Ameriky.
Ještě než se pustím do slíbeného rozpouštění a vypouštění své duše, chtěl bych poděkovat pár prima lidem za inspiraci a jejich vlastní pilné blogování, které mě přesvědčilo o tom, že blogy přece jen někdo čte. A i kdybych to byl jen já sám, zkuste ve volné chvíli mrknout na příspěvky od Honzy, druhého Honzy, Olinky nebo Ondry. Třeba se dozvíte něco nového ze života daleko od tepla domácího krbu.
Stále Vám něco uniká? Přesněji řečeno - jak mohl někdo vymyslet tak úchylný název pro blog? Můžu Vás uklidnit, že mě napadaly názvy ještě mnohem horší, ale tenhle aspoň zčásti vystihuje podstatu mého vezdejšího bytí. Napovím, že žralok je zastřešujícím jménem a symbolem sportovních týmů Nova University, pod kterou náleží i moje nová law school. A že jsem tak smělý, rád bych Vám dal do toho dravého světa právníků aspoň maličko nahlédnout.
Vítám Vás ve Fort Lauderdale, chcete-li na campusu Nova Southeastern University v Davie na Floridě!
P.S.: Na úplný závěr poznámka k místnímu časovému paradoxu. Přestože se nacházím na Floridě, kterou stejně jako celou Eastern Timezone dělí od Prahy jen šest hodin časového posunu, moderní technologie mi dovolily, abych se vrátil zpátky v čase o celý týden. Nenápadné kouzlo sice nemá žádný jiný cíl, než nahnat týdenní zpoždění v blogování, přesto doufám, že se třeba přece jen někdo nechá nachytat:-).
Více na 
Žádné komentáře:
Okomentovat