Co mají společného Barcelona, Řím a Praha

Co mají společného Barcelona, Řím a Praha? Všechna tři města jsou nepochybně moderními a pulzujícími metropolemi, které zaslouženě poutají zájem turistů svou unikátní architekturou a atmosférou, zkrátka geniem loci, jež jsem zatím na Floridě nenašel (i když po pravdě vlastně ani nevím, jak se takový genius loci hledá:-). Na první hodině kurzu Lawyering Skills and Values jsme od profesora Niedwieckiho (nechává si říkat "Nedviki" a přiznal se mi, že ze své "téměř mateřské" polštiny zná asi 4 slova) dostali za úkol zjistit pár informací a následně před ostatními prezentovat libovolného neznámého spolustudenta. Jako bonus jsme měli najít jednu zajímavou věc, která nás spojuje. V uličce jsem málem vrazil do Wesleyho, který se naštěstí od jeho filmového jmenovce tvářil docela přátelsky a mírumilovně. Přidala se k nám ještě Míša, na kterou už žádný nezadaný student nezbyl, a po chvíli tlachání jsme přišli na to, že všichni tři jsme navštívili Paříž. Úkol byl tedy splněn a vy už možná znáte odpověď na moji otázku, i když tato nápověda funguje v opačném gardu.

Barcelonu, Řím a Prahu tedy spojuje Fort Lauderdale, chcete-li studenti, kteří z těchto měst pocházejí a přijeli studovat sem. Dvanáct individualit, dvanáct čerstvých hlav, dvanáct rozhněvaných mužů a žen, kteří by rádi na domácí právní scéně udělali trochu pořádek (tedy aspoň já:-). Poznali jsme se už druhý den po našem příjezdu, kdy nás náš koordinátor David pozval na setkání s dvěma profesorkami. Na úvod jsme se dozvěděli spoustu praktických informací a tipů do života na campusu, nejdéle jsme se však nakonec zabývali otázkou, jak se v rozhovoru s místními studenty vyhnout tématu školného, které na rozdíl od nich neplatíme, a pokud by přece jen došlo na lámání chleba, jak si zkusit vymyslet, že domácí univerzitě platíme také. Nevím, nevzpomínám si, za co jsem naposledy na právech platil kromě obědů v menze a kávy v automatu. Asi to byla koruna za uložení saxofonu v šatně nebo koruna za formulář žádosti o rozložení ročníku. Opravdu great value for money - no řekněte, kdo z vás to má?

Opravdové seznamování a seznámení nás čekalo o den později, kdy David pro všechny žijící a přítomné, nové i starší studenty výměnného dual-degree programu připravil grilování v parku. Co čert nechtěl, od samého rána hustě pršelo a oproti místním zvyklostem pršet nepřestalo ani za pět minut, ani za hodinu, ba ani do odpoledne, a tak jsme nakonec přivítali azyl v Davidově obýváku. Společnost nám po chvilce přiběhli dělat dva raťafáci, kteří si ode všech dosyta užili drbání a s holčičkou v náručí nás pozdravila i Davidova brazilská žena Rufi. Tím chci říci, že pochází z Brazílie, nikoli, že má ještě manželku americkou, i když jako univerzální model by to nemuselo být tak docela špatné.

Nebudu to protahovat, kolumbijské párečky i americké burgery byly moc dobré, menší rozpaky vyvolal key lime cake se svou charakteristickou třískající se chutí. Sám jsem se s ním vypořádal tak, že jsem hořkokyselou citronovou náplň smíchal se sladkým krémem na povrchu a najednou se to i dalo sníst. Ale i když to možná nebyla od Davida nejšťastnější volba, všichni jsme si řekli, že s americkými chutěmi budeme experimentovat i nadále. O tom a o stolování ale až někdy příště.